Koncepce antén pro pásma 80m až 10m

V průběhu letošního roku jsem se věnoval zejména digitálním druhům provozu a využíval pásma od 80m do 10m. Můj koncept je založen na lehkém stožáru příhradové konstrukce s výškou 15m. Koncept uvažuje pouze s jednou směrovkou na stožáru, která je otáčená rotátorem určeným pro střední systémy (já mám Create RC-5). V případě LPDA antény na stožár vedou pouze dva kabely (napáječ antény a ovládací kabel k rotátoru). LPDA anténu jsem zvolil z několika důvodů- popis zde. V praktických zkouškách měla stejné vyzařovací vlastnosti jako 3 elementový tribander, vynikající průběh SWR (informace a pár souvislostí zde) a obsáhla 5 pásem. Pro nižší pásma jsem do konceptu zařadil drátovou mnohopásmovou anténu a dvoupásmový vertikál.

U drátové antény osobně preferuji tyto charakteristické rysy:

1. Více (mnoho) pásmovou dipólovou anténu (zářič je jednoduchý dipól z Cu drátu, dlouhý alespoň 0.37 lambda, napájení žebříčkem PCV-570-84).
2. Pokud je to možné,  použijeme vždy centrální napájení.
3. Vhodně zvolenou délku zářiče. Netrvám a dokonce ani nedoporučuji při centrálním napájení použít délku jedné poloviny vlny (fundamental) na zářiči. Anténa kratší, např. 31 m (0.375 lambda) vyzařuje na 80 m jen o několik desetin dB hůř než půlvlnný dipól. Na pásmu 80 metrů jsem docílil skvělých výsledků s anténami dlouhými jen 26 - 28 metrů. Proto jsou v nabídce e-shopu antény s centrálním napájením, které jsou dlouhé od 27 m (např. konstrukce ok1atr), přes 31 m (g5rv) do 34 m (pa0fri) metrů.
4. Anténa je zkonstruovaná přísně podle zásad, které jsou uvedené zde.
5. Antény jsou navržené pro práci s automatickým tunerem, pro napájení krátkým koaxiálním kabelem (pro průchod zdí z hamovny) a pro finální napájení zářiče symetrickým vedením PCV-570-84. Finální napáječ pracuje se stojatou vlnou s minimálními ztrátami. Pro přechod ze symetrického vedení na nesymetrický koaxiální kabel je použit odpovídající balun z kolekce Style Budweisser.

Antény s centrálním napájením jsou typicky vhodné k montáži, která je zřejmá z obrázku:

Anténu s centrálním napájením lze montovat také jako INV V:

Nevýhodou tohoto řešení je nutnost použít dvou vysokých stožárů (stromů) nebo jiných závěsných bodů. Anténu je možné (někdy nezbytné) instalovat šikmo. Pak často bývá vhodné použít anténu napájenou na konci (end-fed) nebo nesymetrický dipól. Viz ilustrace:
 

Hamům nabízím s dodávkou antény novou službu - navržení rozměrů drátové antény pro požadovaný způsob montáže, které budou pro jejich QTH přiměřeným kompromisem.

Co je třeba specifikovat u drátových antén? To je zřejmé z dalších dvou obrázků:

Ve specifikaci je třeba zaslat délku mezi závěsnými body, výšku závěsných bodů, minimální (nebo předpokládané) délky žebříčku PCV-570-84 a rozmístění okolních předmětů a staveb kolem antény (budovy, stromy, stožáry, atd...). V takovém případě bude přesně stanovena a vyrobena délka zářiče, délka napáječe a bude dodán odpovídající balun.

Celý koncept ok1ufc vychází ze tří antén, kterými jsou pokryta pásma od 80 do 10, případně do 6 metrů:

Třetí anténou je oblíbený dvoupásmový vertikál pro pásma 40 m a 30 m. Byla navržena velice robustní, čistá a jednoduchá konstrukce. Vertikál je určen k montáži v nulové výšce nad zemí. V nepříliš suché půdě funguje pro DX spojení tato anténa dobře i bez radiálů. Pro suchou půdu doporučuji použít většího množství radiálů. Vyzařování antény bez radiálů je pro obě pásma uvedeno zde:

Anténa má nádherné přizpůsobení v celém rozsahu obou pásmech, viz zde:

Proč jsem tuto anténu zařadil do uvedené stavebnice?

1. Při zkouškách a ověřovacím provozu LPDA antény (h=15m) nebyl operátor nikdy "donucen" z jakéhokoliv důvodu přepnout na vertikál pro vyšší pásma. LPDA byla vždy lepší.
2. Nízko (h=15m) instalované drátové antény byly (na pásmech 80m - 30m) skvělé pro NVIS komunikaci, ale pro DX provoz byl vertikál lepší.
3. Dvoupásmový vertikál mě (ok1ufc) doslova překvapil svými vlastnostmi a přizpůsobením. Jsem si vědom toho, že nejde  o žádnou světobornou anténu, ale o vhodné doplnění jednoduchého anténního DX konceptu. Třípásmový vertikál (80m, 40m, 30m) mě již tak neoslnil, a to kvůli velice úzké šířce pásma, která byla u mé konstrukce jen pár desítek kHz. Velice jsem však zvažoval, zda mám zařadit tuto jednoduchou anténu do výrobního programu. Připouštím, že ne každý ham má k dispozici nářadí pro práci s Al trubkami, rovněž si ne každý troufne na precizní výrobu trapů. Z tohoto pohledu by vertikál pro pásma 80, 40, 30 m pravděpodobně našel uplatnění na trhu. Za přiměřené peníze však lze pořídit skvělé antény od výrobců HUSTLER nebo FRITZEL.

Samozřejmě, že kdo nemůže realizovat na zahradě nebo na dvorku věž o výšce 15 metrů se směrovkou, využije všepásmový vertikál nebo jeden až dva vertikály. Např. pro WARC GPA 303 od Fritzel a GPA 404 pro 40 - 10m nebo HUSTLER 5-BTV, 6-BTV .... Uvedené antény jsou dobré a podle mého názoru nemá smysl něco podobného vyvíjet či vyrábět. O vertikálech jsem napsal ještě další články. Vertikální antény jsem také srovnal s EH anténou - viz zde.

Na konci článků obvykle píši nějaký závěr. Co k tomuto konceptu dodat? Snad to, že jsem po mnoha experimentech začal preferovat, že méně je někdy více. U antén to platí dvojnásob. V dalších článcích pojednávám také o tom, jak si lze to málo prostoru, co máme kolem domu nebo na stožáru, různě "zasvinit", ať již mnoha nevhodnými anténami nebo mnoha elementy, které se vzájemně ovlivňují.
 

73's Věra & Míra, ok1ufc

© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 12.01.2014